Jaderná energetika v ČR - současný stav a plány na rozšíření kapacit

Současný stav jaderné energetiky v ČR

Česká republika v současnosti provozuje dvě jaderné elektrárny - Dukovany a Temelín, které dohromady disponují šesti reaktory typu VVER (tlakovodní reaktor východního typu). Tyto elektrárny zajišťují přibližně 37% celkové výroby elektřiny v zemi a představují tak největší zdroj čisté elektřiny.

Elektrárna	Blok	Typ reaktoru	Výkon (MWe)	Uvedení do provozu	Předpokládaný konec provozu
Dukovany	EDU1	VVER-440/213	510	1985	2045-2047*
	EDU2	VVER-440/213	510	1986	2045-2047*
	EDU3	VVER-440/213	510	1987	2045-2047*
	EDU4	VVER-440/213	510	1987	2045-2047*
Temelín	ETE1	VVER-1000/320	1080	2002	2060-2062*
	ETE2	VVER-1000/320	1080	2003	2060-2062*

* Po plánovaném prodloužení životnosti z původních 30 let na 60 let.

Jaderná elektrárna Dukovany je starší ze dvou českých jaderných elektráren. Byla uvedena do provozu v letech 1985-1987 a původně byla projektována na 30 let provozu. Díky průběžným modernizacím a programu LTO (Long-Term Operation) byla životnost Dukovan prodloužena a v současnosti se předpokládá jejich provoz až do let 2045-2047.

Jaderná elektrárna Temelín je novější a byla uvedena do provozu v letech 2002-2003. Byla budována jako čtyřbloková, ale dokončeny byly pouze dva bloky. Temelín má výkonnější reaktory VVER-1000 a předpokládaná životnost po plánovaném prodloužení je až do let 2060-2062.

Česká jaderná energetika má několik významných specifik:

• Vysoká spolehlivost a dostupnost - bloky českých jaderných elektráren patří k nejspolehlivějším na světě s koeficientem dostupnosti přes 90%
• Domácí zázemí - ČR má vysoce kvalifikované odborníky a silnou tradici v jaderném průmyslu a výzkumu
• Rostoucí význam - s postupným útlumem uhelných elektráren bude role jaderné energetiky v energetickém mixu ČR ještě důležitější

Plány na rozšíření jaderných kapacit

S ohledem na plánované odstavování uhelných elektráren v souvislosti s dekarbonizací a konec životnosti stávajících bloků Dukovan je Česká republika nucena řešit otázku, jak zajistit dostatek stabilní a bezemisní elektřiny v budoucnosti. Vláda se rozhodla pro výstavbu nových jaderných bloků jako jednoho z pilířů budoucího energetického mixu.

Výstavba nového bloku v Dukovanech

Aktuálně nejpokročilejší je projekt výstavby nového bloku v jaderné elektrárně Dukovany, označovaný jako Dukovany II. Proces výběru dodavatele je již v pokročilé fázi, kdy byl zúžen okruh potenciálních dodavatelů na tři společnosti:

• EDF (Francie)
• KHNP (Jižní Korea)
• Westinghouse (USA)

Základní parametry plánovaného bloku:

• Technologie: tlakovodní reaktor (PWR) generace III+
• Plánovaný výkon: 1000-1200 MWe
• Životnost: minimálně 60 let
• Plánované uvedení do provozu: 2036
• Odhadované náklady: 160-200 miliard Kč

Další plány rozvoje jaderné energetiky

Kromě výstavby pátého bloku v Dukovanech existují další úvahy o rozšíření jaderných kapacit:

• Šestý blok v Dukovanech - vláda uvažuje o možnosti výstavby dvou bloků v Dukovanech, což by snížilo jednotkové náklady a zjednodušilo proces výstavby
• Třetí a čtvrtý blok v Temelíně - lokalita je na tyto bloky připravena již od 90. let, realizace by však přišla až po projektu v Dukovanech, pravděpodobně po roce 2040
• Malé modulární reaktory (SMR) - ČEZ uzavřel memoranda o spolupráci s několika dodavateli těchto technologií a zvažuje jejich pilotní nasazení v lokalitách současných uhelných elektráren

Výzvy a kontroverze

Rozvoj jaderné energetiky v České republice čelí několika významným výzvám a kontroverzím:

Ekonomické aspekty

Výstavba nových jaderných bloků představuje mimořádně nákladnou investici s dlouhou dobou návratnosti. Hlavní ekonomické otázky zahrnují:

• Financování výstavby - stát poskytne investorovi (ČEZ) bezúročnou půjčku a bude garantovat výkupní ceny elektřiny
• Riziko překročení rozpočtu a časového harmonogramu - téměř všechny aktuální projekty v Evropě se potýkají s prodražováním a zpožděním
• Konkurenceschopnost s OZE - cena elektřiny z nových jaderných zdrojů bude pravděpodobně vyšší než z obnovitelných zdrojů

Bezpečnostní a geopolitické otázky

Původně se tendru účastnila i ruská Rosatom a čínská CGN, obě společnosti však byly z bezpečnostních důvodů vyloučeny. I současní účastníci tendru jsou hodnoceni nejen podle technických a ekonomických parametrů, ale i z hlediska geopolitické bezpečnosti.

Vztah k evropské energetické politice

Postoj Evropské unie k jaderné energetice je ambivalentní. Na jedné straně byla jaderná energie zahrnuta do taxonomie udržitelných investic jako nízkoemisní zdroj, na druhé straně existuje silný odpor některých členských států vůči jaderné energii (Německo, Rakousko).

V českém kontextu se vede debata především o optimálním mixu mezi jadernou energetikou a obnovitelnými zdroji. Zatímco jaderná energie poskytuje stabilní základ, obnovitelné zdroje mohou díky své flexibilitě a klesajícím nákladům pokrýt významnou část spotřeby.

Nakládání s vyhořelým jaderným palivem

Nezbytnou součástí jaderné energetiky je zodpovědné nakládání s vyhořelým jaderným palivem a radioaktivními odpady. Česká republika v této oblasti postupuje podle schváleného plánu:

• Současný stav: Vyhořelé palivo je skladováno v meziskladech přímo v areálech jaderných elektráren. Tyto mezisklady mají dostatečnou kapacitu pro několik desetiletí provozu.
• Dlouhodobé řešení: Probíhá příprava hlubinného úložiště, které by mělo být uvedeno do provozu kolem roku 2065. V současnosti je vybráno několik potenciálních lokalit, které jsou podrobně zkoumány.
• Výzkum: ČR se podílí na mezinárodním výzkumu technologií zpracování vyhořelého paliva, které by v budoucnu mohly snížit množství a radioaktivitu odpadů (transmutační technologie).

Náklady na nakládání s vyhořelým palivem a likvidaci elektráren po skončení jejich životnosti jsou zahrnuty v ceně elektřiny prostřednictvím příspěvků do jaderného účtu.

Závěr a výhled do budoucnosti

Jaderná energetika bude s vysokou pravděpodobností i nadále hrát klíčovou roli v českém energetickém mixu. Úspěšná realizace projektu Dukovany II je zásadní pro udržení kontinuity jaderné energetiky v ČR a zajištění energetické bezpečnosti země v horizontu nadcházejících desetiletí.

Klíčové faktory, které budou ovlivňovat budoucnost jaderné energetiky v ČR, zahrnují:

• Úspěšné zvládnutí aktuálně probíhajícího tendru a výběr spolehlivého dodavatele
• Zajištění financování a udržení projektu v rámci plánovaného rozpočtu a harmonogramu
• Další vývoj evropské energetické politiky a postoj k jaderné energii
• Technologický pokrok v oblasti jaderné energetiky (např. malé modulární reaktory) i konkurenčních zdrojů (zejména OZE a skladování energie)

Jaderná energetika představuje pro Českou republiku strategickou volbu, která má zajistit stabilní bezemisní výrobu elektřiny v době, kdy dochází k zásadní transformaci energetiky. Zda se podaří naplnit ambiciózní plány na výstavbu nových bloků, ukáží až následující roky.